Psala jsem to tu už dřív, asi to budu muset napsat znova, pro připomenutí nebo tak něco.
Existují určité škály, každá škála má dva konce, takže je svým způsobem binární. Přesně české termíny pro to neexistují (pokud vím), takže zůstaneme u anglických sex a gender.
Hodně, hodně, hodně, HODNĚ moc zjednodušeně, sex je to, co máte mezi nohama, gender je to, co máte mezi ušima. Je to zjednodušené mimo jiné i proto, že třeba sexem muž nemusí mít přece penis. Existují muži, kteří penis nemají, z různých důvodů (rakovina, zranění, nepodstoupení faloplastiky…), a nejsou tím o nic méně mužmi. Na druhé straně tutý škály je žena, která prostě penis nemá. Kdesi uprostřed je intersex, tedy stav, kdy člověk se narodí s genitáliemi, které přísluší oboum koncům tutý škály, většinou jeden genitál z nich má menší šanci na budoucí použitelnost, takže doktoři se hned po narození rozhodují, který genitál přežije, a malé nic netušící dítě zmrzačí. Nebo možná mu pomůžou. Kdo ví, to ukáže budoucnost.
A pak je tu gender, tedy to, jak se člověk cítí. To je tak složité a nejednoznačné téma, že se neodvážím ho tu rozvádět. Nicméně taky na obou stranách je muž a žena.
A taky tu jsou další škály, jako třeba gender expression, viz roztomilá Genderbread Osůbka 2.0.
Problém je, když biological sex nesouhlasí s gender identity nebo gender expression. U nás se tomu říká transsexualita, i když od tutoho termínu se v zahraničí upouští, někdo ho dokonce považuje za urážející, a nahrazuje se daleko obecnějším transgender, což ale zahrnuje i situace, které s transsexualitou nemají prakticky nic společného. Transsexualita se řeší tak, že se primární a sekundární pohlavní znaky uzpůsobují gender identitě. Tomu se běžně říká HRT – hormone replacement therapy, a SRS – sex reassignment surgery. HRT ovlivní sekundární pohlavní znaky, SRS primární. U FtM je to trochu složitější v tom, že faloplastika je děsně nedokonalá věc a prakticky nemá větší smysl, takže hodně kluků na ni kašle a já se jim vůbec nedivim. Takže SRS u FtM – ta pozorovatelná část – zahrnuje spíš úpravu sekundárních znaků (prostě redukce prsou).
Moje gender identity leží někde mezi woman a genderqueer. Gender expression spíš feminní. Biologický sex úplně mimo, i když HRT dělá divy, ale nezvládne všechno; proto potřebuju SRS. Attracted to – ne, nebudu odpovídat! :D
A pak tu jsou lidi, kteří to mají v hlavě nějak zvláštně pomotané, a budou vám říkat, že jsou transsexuální, ale SRS odmítají. Přitom budou tvrdit, že gender identitou jsou ženy. Ale budou vám nadávat do binárních konzervativců. Jsem sama, komu přijde, že na tom něco nesedí?
On je totiž problém v tom, že třeba české zákony a česká společnost Genderbread Osůbku nezná. V občanských průkazech je striktně F nebo M podle biologického sexu. Jaký to má smysl mi uniká. I když v bance jsem slyšela zajímavou informaci, totiž že ženy a muži mají u penzijního připojištění odlišné úrokové sazby nebo tak něco, protože jiná očekávaná délka života či co. Prostě sexismus v celé své kráse. Nebo ošklivosti, chcete-li to mít bez sarkasmu. Jo, a taky to má vliv na to, jaké jméno si můžete do občanky dát. Pokud tam máte M, tak si nemůžete dát ženské jméno a opačně. Což pro neutrální jména neplatí, takže opět smysl celé té opičárny jde mimo mě. A taky to ovlivňuje, koho si můžete vzít v "tradičním" manželském svazku a adoptovat společně děti, protože kdybyste náhodou měli oba stejné písmenko, tak se můžete leda tak zaregistrovat a dítě bude jen jednoho z vás, takže když se něco stane tomu, čí to dítě zrovna je, tak ten druhý z vás má smůlu, i když paradoxně ze zákona má povinnost se o něj starat (někde jsem o tom viděla paragraf, ale nechce se mi ho teď znova hledat).
Obě doporučení se týkají transgender, ne specificky transsexual. Transgender skutečně nemusí vždycky chtít SRS, protože je to daleko širší skupina. Transsexual je ta podmnožina z transgender, která SRS potřebuje, jednoduše řečeno. Gender dysphoria je věc, která u transgender je sice taky celkem obvyklá, ale u transsexual je prakticky na denním pořádku. Pravděpodobně teď zním děsně kontroverzně, ale takhle to vidím já. Nemusí to tak vidět každý. A to je v pořádku. Podle mě není urážející to, že pro F/M v občance je třeba SRS, diagnóza, HRT atd., podle mě je urážející to, že nějaké F/M je vůbec vynucené. Proč by genderqueer lidi měli podstupovat nějakou operaci, když jen chtějí jméno, které sedí jejich gender identity, gender expression atd. To přece nedává smysl. Co ještě nedává smysl je, když někdo je genderqueer a zároveň udělá tu blbost, že na operaci jde, i když se mu příčí, jen proto, že se cítí být společností dotlačen k tomu, aby F/M v občance chtěl. A že SRS může mít nedokonalé výsledky je něco, s čím před operací informovaně souhlasí, jinak mu celkem pochopitelně povolena není. Mně je tuto třeba zrovna jedno, protože já radši budu mít nedokonalý ženský genitál, ale odpovídající mé gender identitě, než fungující mužský genitál, který je v naprostém rozporu s mou identitou. Navíc nechci brát Androcur dýl než je nutné.
Podle mě by se stát měl míň zajímat o to, co mají jeho občané mezi nohama, a víc o to, aby byli spokojení. A společnosti by taky mělo být jedno, co má kdo mezi nohama, nebo kdo vás přitahuje, nebo jak se oblíkáte. Bohužel rape culture* je pořád reálná věc. A už vůbec by mělo být všem jedno, jaké jméno chcete legálně používat. Protože proboha, čemu to může tak uškodit.
*) svalování viny na oběti (victim blaming), automatický předpoklad, že žena je sexuální objekt a muž má právo její tělo zneužít dle své libosti, protože přece pudy, atd.
V zahraničí je kolem tutoho taky pěkné halo. Existují skupiny lidí (např. tzv.
TERFs), které jsou vyloženě proti předpokladu, že gender identity je vrozená věc (jsou dokonce i proti předpokladu, že sexuální orientace je vrozená), a že by SRS snad nějak mohlo změnit biologický sex. Takže by byli nejradši, kdyby transdívky chodily na pánské WC (a riskovaly, že je tam nějaký muž, který není schopen zvládat své pudy, znásilní), a obráceně transkluci chodili na dámské WC, kde imho ženy akorát vystraší, i když jsou… řekněme neškodní. A taky je problém v tom, že se u nich většinou SRS nehradí ze zdravotního pojištění, i když i to se začíná pomalu měnit k lepšímu… takže spousta transžen prostě nemá lowe na to, aby si SRS zaplatily. Takže jsou nuceny žít s penisem, i když jim to vadí, a některé dokonce jdou tak daleko ve svém snažení, že zakládají sbírky na své operace. A tutím samozřejmě tuti TERFs a jim podobní argumentují. A je těžké jim vysvětlit, že po delší době HRT ten penis zrovna moc nefunguje. Na druhou stranu je fakt, že by pak mohl jakýkoliv muž si říct, že zrovna dneska se cítí jako žena, a nějakou ženu na WC znásilnit. Je to prekérka. A hlavně je to prekérka v mezifázi, kdy sice transslečna penis ještě má, ale rozhodně jako muž nevypadá a nevystupuje. V takové situaci je prostě nebezpečné jít na WC, které je binárně určeno jejímu biologickému sexu, ale ne její gender identitě.
Takže otázka do lidu zní: měli by lidé, kteří mají penis, ale nepodnikají žádné kroky směrem k HRT+SRS, mít přístup na binárně segregované WC a jiné female-only prostory? Jen proto, že by jim bylo umožněno mít F v občance bez jakýchkoliv podmínek? A samozřejmě za předpokladu, že rape culture pořád existuje, protože té se jen tak nezbavíme? Nebo by tuta otázka měla znít úplně jinak, aby měla pořádné a reálné řešení?
Problém je totiž právě v genderqueer atp. lidech. Je těžké si je zařadit, když od mala vám všichni podsouvají binární společnost. Kam by měli jít, aby byli v bezpečí jak oni, tak i ostatní? A skutečně je k tomu třeba jedno hloupé binární písmenko v občance? Nebo bychom byli schopní se obejít i bez něj? A jsme schopni zničit rape culture?
Otázky, otázky, otázky.
P.S.: Takže s názvem jednoho z blogů, na které v sloupečku odkazuji, nemůžu souhlasit. Transsexualita je o sexu i o duši člověka. Je o obojím zároveň. Duši člověka nezměníte. Sex v rámci možností ano.
