To takhle člověk odveze těžkou tašku s věcma až do Motola, vlakem a metrem. Ubytuje se, vypije 4 litry fortransu za 4 hodiny a 20 minut. Nechá se vzbudit v 5 ráno. Zjistí, že ještě pořád potřebuje na záchod, sice nijak extra, ale něco málo tam ještě je. Povídá to o 2-3 hodiny později doktorce. Nechá si odnést věci zamknout a na JIPku. Leží celý den v posteli v andělíčkoj a čeká, kdy si pro něj přijdou. A oni si přijdou… a hrozně se omlouvají, ale že nechtějí riskovat infekci, takže se to bude muset odložit. Ach jo.
Aspoň některá z těch vyšetření mají prý delší platnost, ale stejně budu muset znova na autotransfuzi (nejspíš), znova nějaké testy krve… co kdybych náhodou mezitím chytila HIV, když nemám sex, že.
úterý 8. prosince 2015
neděle 6. prosince 2015
Poslední 3 kroky
Tak je to tu, to, co se ještě dva roky zpátky zdálo v nedohlednu, je tu hned tuten následující týden. Balim se do Motola. Pro jisté lidi: dobrovolně, a nemám v plánu nikoho žalovat za vlastní rozhodnutí. A protože je už moc hodin a chci si ještě v klidu číst, tak jen rychle ty další dva poslední kroky: návštěva v Hradci a pak možná ještě jedna finální návštěva Motola, to se uvidí.
 |
| Sleduju vás. |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)