468 dní HRT

Už se mi to po komisi trochu protahuje, nicméně s tím se počítalo, že další progress bude až po tom, co přejdou tropická vedra, ve kterých mám problém i spát, natož řešit nějaký pooperační stavy.

• Všelijaké tělesné ochlupení ustupuje, ovlasení houstne, za obojí jsem ráda. 
• Hlas nic moc, pořád, teď jsem nějakou dobu nemohla chodit na ty cvičení, brzo to zase napravím. Stejně tak laser, ještě bude párkrát třeba. 
• Měla jsem si to radši fotit pro průkaznost materiálů, ale přijde mi, že na tom novém rozložení tělesných hmot a tak fakt něco bude. Zhubnout potřebuju i nadále, blbé je, že nevím jistě, kam ty deka tečou, jestli do prsou, nebo tam, kde je nechci. 
• Pocit sama ze sebe: daleko lepší v porovnání se stavem před pár lety. 
• Ač mám pořád problém s vypadáváním vlasů, tak prý roztřepený konečky vůbec nemám. Aspoň něco. 
• Mám na diktafonu v telefonu nahranou mamku, jak říká, že se jí na mě něco líbí. Bohužel transkripce by tu nedávala smysl, měla jsem radši nahrát video, pro ty gesta a tak. Navíc šlo o takové porovnání, takže trošku ego boost. To s HRT zrovna moc nesouvisí. 
• Asi se mi trochu změnily chutě, jim i věci, co jsem dřív nemusela. Třeba Lučinu. 
• Pravděpodobně mi přirostly nějaké ty kuchařské vlastnosti, páč jsem si úplně sama nakrájela maso, naložila si ho a à la gyros osmažila. Což teda podobnou zkušenost mám už z dovolené, kde jsem ale to maso jen rozdělila na plátky, nekrájela na nudličky. Takže veganka se ze mě magicky taky nestala. 
• Zítra prý začíná škola. No, já si přispim a budu si o 150 % víc užívat pocitu, že nikam nemusim. Až večer na firemní večeři. Bez dress code. 
• Koupila jsem si novou kytičku místo té orchideje (zatim žije!) a další kaktusek. 
• Mamka, když o mně mluví s někým do telefonu třeba, tak z fleku mě zmiňuje jako Markétu. Táta zatím ne. Pes mě má rád tak jako tak. 

Mějte se a nerozpusťte se v tom vedru.