středa 9. března 2016

Povzdechnutí si

Když mi byly 4 roky, neměla jsem ponětí, co to tuta transgender problematika je.
Nic jsem neřešila. 
Když mi bylo 10, nebyla jsem na tom o nic líp.
Nic jsem neřešila.
Ani když mi bylo 16, pořád jsem nevěděla, že svůj problém můžu řešit. Jediná vzdálená představa o jeho řešení byla poněkud zkratkovitá a ošklivá.
Stále jsem nic neřešila.
Když mi bylo 18, a mohla jsem konečně legálně něco řešit, nevěděla jsem, že můžu.
Takže jsem to neřešila.
Když mi bylo zhruba 24, konečně jsem zjistila, že řešení existuje.
Začala jsem to řešit.
Ale i když jsem mohla začít to řešit daleko dřív a třeba i dosáhnout lepšího výsledku, a především mít víc vzpomínek a zkušeností, na které bych nechtěla následně zapomenout… nikdy jsem nevypadala jako úplnej prototyp chlapa. A jsem za to ráda.

7 komentářů:

  1. Tak nezažila jsi toho více jako chlap, např nežila jsi s manželkou jako manžel a ani jsi nevychovávala děti jako otec, myslím ale že tohle ti vůbec nechybí, ale třeba se mohu mýlit, nevím, ale hlavně jsi nemusela být tím "tatínkem" a poslouchat a být oslovována slovem "táta, táto" a což řada MtF, které mělo děti jako tatínek, tak toto slovo a oslovení asi ze srdce nenávidí.

    Jo a ještě jsi nemusela být v armádě a hrát si na vojáka, střílet ze samopalu, chodit do stráže, jezdit v tanku, a zažívat vojenskou šikanu, a tohle ti mylím také vůbec nechybí že jsi to neprožila.

    Tak si teď už užívej jen to pěkné holčičí, a snad tedy budeš spokojená s tímto stavem.

    Přeji ti příjemný ženský život.

    P.S. Někdo nebyl ani prototypem chlapa a není ani prototypem ženy. :)



    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, mám míň těch vzpomínek, které bych radši neměla. Ale zase nemám dítě a mít nebudu.

      A taky jsem nebyla prototypem chlapa ani prototypem ženy. Nehledě na to, že mi to slovní spojení přijde směšné, vzhledem k rozmanitosti lidských podob.

      Vymazat
    2. Myslím, že jako "otec" by jsi ty děti stejně mít nechtěla.

      A jako člověk po změně pohlaví z muže na ženu samozřejmě vlastní dítě neporodíš.
      To jsi věděla od začátku.

      Některé genderové prototypy a stereotypy jsou pro řadu lidí spíše jen pro zlost.

      Vymazat
    3. Myslím, že bez toho, abych to dítě měla, to těžko posoudím.

      Zas tak samozřejmě ne. Momentálně to nejde, nebo nikterak jednoduše a bezpečně. I to se může změnit, třeba ještě za mého života. To jsem věděla od začátku.

      Vymazat
    4. A měla bys třeba touhu stát se rovnou kybernetickým organismem, pokud by to bylo možné?

      Šla by jsi do toho a chtěla se stát kyborgem?

      Tebe bych na to tipovala :-)

      Vymazat
    5. O tom můj komentář vůbec, ale vůbec nebyl.

      Vymazat
  2. Já jen, že kyborgové nejspíše také nepotřebují k životu žádnou sexualitu.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderované.
Pokud máte pocit, že zrovna Váš komentář určitě nebudu chtít zveřejnit, můžete si ušetřit drahocenný čas a nepsat ho vůbec. :-)