Krok #2

Teď, když už je jasné, že svůj problém budu řešit, bylo třeba objednat se k odborníkovi na vyšetření. U nás v Čechách je odborníkem přes transsexualitu MUDr. Hanka Fifková. Poprvé jsem zkoušela se objednat už v půlce listopadu, po e-mailu. To se ukázalo jako lehce neefektivní, zdá se, že se mail po cestě někde ztratil a já ztratila zbytečně další týdny čekáním. Nakonec jsem tam radši zavolala a po asi 12 pokusech se povedlo dovolat. Sestřička, která řeší objednávání, ale zrovna v ordinaci nebyla, tak jsem dostala jen informaci, kdy mám zavolat a to se pak už povedlo. Objednána jsem byla na začátek ledna.

Když ten den přišel, 7. ledna, nervozita byla vysoká. Nechtěla jsem přijít pozdě tak moc, že jsem dorazila k ordinaci o půl hodiny dřív. No nic, sedla jsem si a čekala, až na mě přijde řada. Sestřička se mnou vyplnila kartu a pak jsem šla na řadu.

Nic hrozného se nedělo, paní doktorka se mě normálně ptala, co mě k ní přivádí, jak mi může pomoct.

Pro ty z vás, kteří možná zvažují, že mají obdobný problém… nebojte se. A určitě se nebojte toho, že by vám nevěřila. Vtip je v tom, že žádný odborník vám nemůže se 100% jistotou potvrdit, že jste nebo nejste holka (nebo obráceně). To víte nejlépe vy samy, a když to říkáte, tak asi víte, o čem mluvíte, ne?

Paní doktorka se ptala, jaké jméno bych si představovala, tak jsem řekla, že Markéta, ačkoliv někteří by mohli namítnout, že Pavla by bylo vhodnější. Pro mě ne, mně by připomínalo léta života ve lži, nehledě na to, že mi trochu zní, jako by rodiče chtěli syna Pavla a nepovedlo se, tím ale nechci žádnou Páju urazit! (Jen to do mého kontextu až moc dobře sedí…)

Následovalo vysvětlení toho, co mě bude dál čekat. Nejdřív bude třeba objednat se na další vyšetření, endokrinologie, interna, psychologie. Já minda už sice mám kontakty a doporučení, ale ještě jsem nestihla se objednat. Každý měsíc se opakuje společné dobrovolné sezení s dalšíma holkama jako já. Do dalšího vyšetření za měsíc si mám připravit takové CV, ale ne k žádosti o místo, ale o dětství, životě a tak, s tím, že si o tom budeme pak povídat.

Jedním z nutných kroků bude i RLT – real life test, prostě zkouška toho, že jako dívka dokážete žít. V podstatě není čeho se bát – to je přece to, co chcete, ne? Začít vystupovat jako holka, oblékat se tak, mluvit tak. Navíc bude třeba vybrat si genderově neutrální jméno, které budu mít do závěrečné operace v občance a na kartičce zdravotní pojišťovny a dalších místech. Nejdřív jsem myslela, že tenhle krok bude možné vynechat, protože byrokracie a přišlo mi jednodušší vysvětlit lidem, že mi mají říkat Markéto, ale že v občance mám něco jiného. Každopádně jako neutrální jméno jsem po delším rozmýšlení vybrala Nikola. A aby mi to nepřišlo líto, že bych měla mít za život tři různá jména, tak mě napadla geniální myšlenka – po závěrečné operaci, kdy se spolu s jménem bude měnit už i rodné číslo a mnohem víc dokladů, bych si ho nechala jako druhé jméno, a byla bych tak Markéta Nikola. Trochu delší při podepisování a vyplňování formulářů, ale není to špatné, vlastně se mi to i líbí.